90 let od založení rozbitého státu aneb Poučili jsme se z historie?

čtvrtek 2. říjen 2008 14:07

Československo (úředními názvy: Československá republika – ČSR (uváděno také jako republika Československá – RČS), Československá socialistická republika – ČSSR, resp. Česká a Slovenská Federativní Republika – ČSFR) byl stát ve střední Evropě, který existoval od 28. října 1918 do 31. prosince 1992.

Vznikl po 1. světové válce jako jeden z nástupnických států rozpadlého Rakouska-Uherska. Zahrnoval území Čech, Moravy, Českého Slezska (jižní část Slezska), Slovenska a Podkarpatské Rusi („Horní Uhry“). Zanikl rozdělením na Česko a Slovensko. Tak stroze vidí naši bývalou vlast internetová encyklopedie Wikipedie.

O co šlo? Češi, Moravané, Slezané a Slováci (československý národ v uvažování lidí tehdejší doby), byli před vznikem své vlastní republiky ujařmeni v byrokratickém Rakousko-Uherském soustátí založeném na teokratickém principu a vůdčí roli vládnoucí habsburské dynastie (císař z Boží milosti). Po prohrané 1. světové válce, kdy Rakousko-Uhersko společně se svým silnějším spojencem Německem vyprovokovalo konfliktní situaci s Ruskem na Balkáně a vyhásilo mu válku, vznikl lidový odpor vůči císaři, byrokratům a jejich nelegitimní, násilné moci. Došlo k ustavení Akčního výboru z řad aktivních odborářů a politiků. Zorganizovali generální stávku na protest proti vývozu potravin a zboží do Rakouska. Řídil ji zmíněný Akční výbor ve složení B. Šmeral, J. Stivín, R. Bechyně, J. Stříbrný, a další, který dal stávce politický význam vyhlášením československé samostatnosti, k němuž docházelo na mnoha místech; levicovější část výboru se pokusila o vyhlášení socialistické republiky. K tomu bohužel nedošlo a moci se chopila buržoazie a její politické loutky.

 Prvním československým prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk. Do československých poměrů vážně zasáhla celosvětová hospodářská krize první poloviny třicátých let, v roce 1933 tak bylo v Československu téměř 1 000 000 nezaměstnaných. Dalším vážným zásahem do vývoje situace v ČSR byl nástup Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu, který se stal podnětem pro vznik Sudetoněmecké strany, která vyvolávala v českém pohraničí protičeské nálady a kladla československým oficiálním orgánům požadavky dle zadání A. Hitlera. Od roku 1937 se situace začala dramaticky radikalizovat, což vyvrcholilo protičeským pučem v září 1938.

Když byla československá politická reprezentace přinucena po zradě západních velmocí přijmout Mnichovskou dohodu podepsanou 29. září 1938, byl to konec předválečné ČSR, tzv. První republiky.

Tak trochu až zaráží podobnost se současnou situací. Jsme součástí byrokratického soustátí, které po boku svého silnějšího spojence provokuje na Balkáně a Kavkaze Rusko. Smlouva o umístění amerického vojenského radaru v ČR a lisabonská smlouva likvidují naši suverenitu a připomínají Mnichov, máme stovky tisíc nezaměstnaných a hrozí nám ekonomická krize. Odborářští předsedové například soudí, že už jenom generální stávka dokáže hnout svědomím politiků. Naši sympatizanti navrhují spojit pokojné přerušení práce s těmito požadavky:

1) Odmítnutí reformy veřejných financí v její nynější podobě, diskriminující domácnosti s nejnižšími příjmy a zvýhodňující domácnosti s vysokými příjmy.

2) Okamžité zahájení prací na Občanské ústavě. Občanskou ústavou rozumíme takovou ústavu, která obsahuje prvky občanské společnosti, především právo občanů na iniciativu a referendum - (I & R) a přímou volbu a odvolatelnost zastupitelů na všech úrovních. Konečný text Občanské ústavy bude schválen občany v celonárodním referendu.

3) Demokratické řešení otázky americké vojenské základny bez vyloučení veřejnosti formou celonárodního referenda.

Prvním krokem tímto směrem bude, po vzoru našich babiček a dědů ujařmených v Rakousku-Uhersku, ustavení Akčního výboru z řad aktivních odborářů a politiků. Ano, na mysli mám onu zmíněnou generální stávku zorganizovanou Socialistickou radou v roce 1918 proti vývozu potravin. Vždyť dnes jsou z kapitalistické republiky vyváženy nejen potraviny, ale transferovány desítky a brzy stovky miliard korun českých, republika krvácí z každého póru, čeští pracující dosahují v průměru 70 procent produktivity práce EU, přičemž mzdy jsou pouze 30 procentní! Jsme socialistický národ, stálo na praporech v roce 1918. Tehdy se socialistickou republiku ustavit nepovedlo, následky byly tragické. Poučili jsme se z historie?

 

Milan Rokytka

Milan Rokytka

Milan Rokytka

Svoboda slova je nedělitelná! Takové krédo prosazuji v Radiu Haló Futura (RHF), prvním politickém rádiu v České republice.

Psát a mluvit se může o všem, neexistuje nelegitimní otázka.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora